PostHeaderIcon Muzeum F.M.Čapka a stálá expozice

Muzeum F.M.Čapka a stálá expozice

Mnohá města a městečka v Čechách, která se právem mohla pyšnit bohatou minulostí, se na počátku 20. století pokoušela své kulturní a hospodářské tradice zachytit a prezentovat formou místních muzejních sbírek. Město Lišov nebylo výjimkou, naopak! Významnou historii města dokumentovalo místní muzeum, které po celou první polovinu 20. století v Lišově existovalo. Poměrně rozsáhlé městské muzeum bylo  tvořeno sbírkami národopisné a kulturně historické povahy. V rámci centralizačního úsilí minulého režimu bylo městské muzeum v Lišově v 60. letech 20. století zrušeno a jeho sbírky byly převedeny do muzeí nadřazeného typu, především do krajského vlastivědného muzea v Českých Budějovicích a do některých centrálních muzeí v Praze. Vzhledem k bohatému kulturnímu životu, který byl ve městě neustále pěstován, začala být po změně poměrů na přelomu 80. a 90. let 20. století pociťována potřeba místní muzeum obnovit. Na počátku 90. let 20. století byla díky obětavému úsilí členů místního vlastivědného spolku vybudována ve spolupráci Města Lišov a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích expozice kulturní historie a řemesel v Lišově, která odráží kulturu, hospodářství a řemesla v rámci každodenního života ve městě v průběhu uplynulých staletí. Výstava postihuje nejdůležitější charakteristické rysy kulturních a hospodářských dějin města, které byly formovány jeho polohou a významem lokálního řemeslnicko zemědělského a tržního sídla ležícího na staré obchodní silnici z Brna a Jindřichova Hradce do Českých Budějovic. Sbírkové předměty, fotografie i dobový listinný materiál dokumentují každodenní pracovní i sváteční život. Jsou zde prezentovány doklady životního stylu v domácnostech prostých obyvatel i bohatších řemeslníků a obchodníků, kteří zde v minulosti tvořili vyšší společenskou vrstvu. Jednotlivé výrobky, nářadí,výrobní náčrty a plány přibližují tradice místní řemeslnické výroby, především nábytkářství, které v uplynulých dvou staletích představovalo zdejší dominantní  hospodářské odvětví. Lišovské nábytkářství bylo významné nejen v rámci někdejší československé republiky, ale nábytek zde vyráběný byl vyvážen i do zahraničí.  O významu tohoto řemesla svědčí skutečnost, že v době 1. republiky bylo v Lišově na 120 specializovaných nábytkářských firem. Výstava prezentuje také tradiční rukodělnou zemědělskou výrobu v okolí města. Mimořádně hodnotné jsou doklady bohatého spolkového života ve městě, stejně jako předměty dokreslující pro město tolik významný fenomén řemeslnických cechů. Součástky blatského ženského kroje vypovídají o skutečnosti, že Lišov ležící na okraji tradiční národopisné oblasti Blat v minulosti při slavnostních příležitostech také krášlily typické blatské kroje a výšivky, ve kterých bohatší selky přicházely do kostela a na poutě. Ostatně ještě docela nedávno zde blaťácké folklorní a krojové soubory působily. Některé soubory předmětů a dobových fotografií doplňují obraz života města v době válečných událostí v letech první a druhé světové války, stejně jako událostí poválečných spojených s celkovými poměry v tehdejším Československu, které se rovněž promítly do osudů obyvatel Lišova. Výstava je rozsahem poměrně malá, na mnohá důležitá témata už bohužel nezbyl prostor, ale přesto výsledný celek dostatečně výmluvně a srozumitelně hovoří o někdejším významu a zajímavé minulosti města Lišov.
František Miroslav Čapek za svůj život shromáždil cennou sbírku blaťáckých krojů a jiných národopisných předmětů a velkou část věnoval právě lišovskému muzeu.
31. 7. 1938 jmenoval tehdejší starosta p. František Raindl rodáka F.M.Čapka čestným občanem města Lišov, proto nese muzeum právě jeho jméno.  

František Miroslav Čapek se narodil 27. ledna 1873 jako syn řezníka. Již od dětství tíhnul k historii rodného kraje. Studoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích, kam se rodiče přestěhovali. Studia dokončil v Písku, kde se spřátelil se svým učitelem a básníkem Adolfem Heydukem. Roku 1894 se stal učitelem na obecné škole v Lišově, kde též spoluzaložil Sokol. Učit ho začas omrzelo a on začal pracovat jako poštovní úředník v Kraslicích, Ústí nad Orlicí a nakonec v Českých Budějovicích. Za první světové války byl za své vlastenecké projevy několikrát zatčen. 28. října 1918 jako první zachytil na budějovické poště zprávu o vyhlášení samostatného státu a sdělil ji svým spoluobčanům. V červnu 1919 byl jmenován českobudějovickým městským archivářem.  Činnost F. M. Čapka byla především v regionální historii, propagaci významných jihočeských osobností, ale také ve sběru národopisných materiálů velmi bohatá a různorodá. Zasloužil se o vybudování pomníku popraveného Jakuba Kubaty na hlubockých Blatech, z vlastních prostředků pomohl postavit školu ve Zbudově a mosty v Doudlebech a u Besednice. 27.února 1946 F.M.Čapek zemřel v Českých Budějovicích, kde je také pohřben.

  

Schwarzenberský špitál

Anna Veleško -  městská knihovna

Tel. 387 994 191, 777 278 044
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

 

Otevírací doba Muzea F.M. Čapka:

květen, červen, září
po 9.00 - 11.00 hod.     12.00 - 17.30 hod.
st  9.00 - 11.00 hod.     12.00 - 17.30 hod.
čt  9.00 - 11.00 hod.     11.30 - 15.30 hod.

 

 

 Turistickou známku je možno zakoupit v městské knihovně.      

Město Lišov vydalo v roce 2014 brožuru "Schwarzenberský špitál", kterou spolufinancoval Jihočeský kraj v rámci grantu Podpora muzeí i galerií za účelem zajištění projektu Propagace Muzea F.M. Čapka. Společně s brožurou byly vyhotoveny také dvě sady pohledů a informační banery, které můžete vidět před budovou Schwarzenberského špitálu. V brožuře naleznete zajímavé informace o samotné budově špitálu, o muzeu F. M. Čapka a expozicíh, které jsou v muzeu k vidění. Brožura i pohledy jsou k dostání v městské knihovně a v muzeu F. M. Čapka.           

Aktualizováno (Středa, 18 Květen 2016 09:06)

 
Hledání
Novinky na email.
Dej Tip
Banner
Czechpoint
Banner
Úřední deska
Banner
Ztráty a nálezy
Banner